Na jevišti znojemského divadla jsem stanul poprvé někdy kolem roku 1960 – byl jsem prvňáček a hrál jsem trpaslíka. Moc si toho nepamatuji, jen to, že jsem byl trpaslík nejmenší, měl jsem vousy až po pás a Sněhurka byla krásná. Pak jsem se asi na dvacet let herecky odmlčel, až koncem sedmdesátých let jsme s Vaškem Beranem začali dělat Divadlo v kožichu. Na scénu městského divadla jsem se vrátil začátkem let devadesátých a navzdory času i rozumu tam setrvávám (rád) dodnes.
Mou velkou mimodivadelní vášní je kytara Ibanez GRG140 white, ale hraji si jen sám sobě pro potěšení, nostalgicky vzpomínaje na zašlá bigbíťácká léta. Na rozdíl od Kamila a Luigiho s tím raději před lidi moc nelezu.
Moje oblíbená role? Za ta dlouhá léta asi všechny, které jsem hrál, i ty nejmrňavější štěky .... ale přece jen bych asi vypíchl faráře/čerta Ichthuriela v Dalskabátech. A pochopitelně Petra z Rožmberka na vinobraní – provází mě už přes čtvrt století (nepočítaje má léta šermířská na původních vinobraních a hodokvasech). Pokud udržím meč a moč a vylezu na koně, nikdo mě z něj nevyštípe!
A má vysněná role? Chtěl bych si zahrát důstojného starce, který nemluví, jen moudře hledí do dáli. Lidi si budou říkat: teda, ten to hraje, ta zkušenost v tom pohledu ... a já zatím jen budu úporně vzpomínat, kterou hru to vlastně hrajeme.... :-)
Divadelní spolek